Archivní časopis

Archivní časopis – z obsahu

× Karel Mráz: K možnostem využití obecních a školních kronik jako pramene pro výzkum antropogenní činnosti člověka v lesích na příkladu Drahanovské vrchoviny _{^{(V posledních letech se v České republice můžeme setkat s rostoucím množstvím interdisciplinárních vědeckých projektů, v centru jejichž pozornosti se nachází les. Na základě výzkumů vybraných kronik škol a obcí na Drahanské vrchovině by předložený příspěvek chtěl upozornit na informační potenciál a možnosti využití kronik, zejména pak obecních a školních, tedy pramenů, jejichž hodnota je v rámci výzkumů a bádání o činnosti člověka v lesích zatím dosti podceňována, případně zcela pomíjena3) a současně seznámit odbornou čtenářskou veřejnost s konkrétními poznatky pro řešení projektu NAKI II č. DG20P02OVV017 s názvem Mapování kulturního dědictví hospodářské činnosti člověka v lesích, jehož příjemcem je Mendelova univerzita v Brně a zaobírá se mapováním a dokumentací reliktů antropogenní činnosti ve vytipovaných oblastech lesů Drahanské vrchoviny od počátku osídlení do pozemkové reformy na sklonku druhého a počátku třetího decennia 20. století.) ČLÁNKY}}

× Wallnerová Daniela: Domělá zakládací listina oseckého kláštera z perspektivy barokní historiografie _{^{(Cisterciácký klášter v Oseku procházel ve druhé polovině 17. století obdobím druhého rozkvětu, s čímž souvisely také snahy mnichů sepsat historii kláštera a připomenout jeho velkou minulost, počínaje jeho tzv. dvojitým založením (nejprve nepříliš úspěšně v Mašťově, o několik let později již natrvalo v Oseku). Klášterní listiny přestaly být vnímány pouze jako právní dokumenty a staly se zdrojem historického poznání. V tomto období získala v klášteře na popularitě nedatovaná listina velmože Jana, označovaná moderními badateli také jako tzv. osecká listina, která byla určitý čas považována za zakládací listinu oseckého kláštera.) ČLÁNKY}}

× Hynek Oberhel: Spor o archiv Lužického semináře _^ČLÁNKY

× Martina Dvořáková: Dějiny fondu svobodnozenářské literatury uložené v oddělení rukopisů a starých tisků v MZK _{^{(Tento článek si klade za cíl představit čtenáři sbírku svobodozednářské literatury uloženou na půdě MZK ve fondu Oddělení rukopisů a starých tisků. Na základě dostupných pramenů byly vytyčeny tři vývojové fáze, ve kterých knižní sbírka vznikala. V článku je blíže rozebrána metoda, která byla aplikovaná na zkoumaný soubor. Výzkum ukázal, že soubor mansonik v MZK je složen hned z několika celků, z nichž největší představuje pozůstalost po hraběti Josefovi Karlovi Auerspergovi, dále pak jednotliviny sebrané Antonínem Endsmannem, osobní sbírka Bruna Mořice Trappa a knižní konfiskáty z padesátých let minulého století pocházející převážně od soukromých vlastníků nebo svobodozednářských loží. Na základě archivních pramenů se prozatím nepodařilo prokázat, že by zednářské tisky byly čtenářům v obou knihovních institucích půjčovány. Nynější sbírka svobodozednářské literatury tak díky své obsahové skladbě reflektuje jednotlivé proudy zednářství a dostupnost zednářské literatury na našem území během 18.–20. století. Na Moravě tak patří sbírka, díky svému pestrému tematickému složení, mezi jednu z nejbohatších zednářských sbírek uložených v paměťových institucích vůbec.) ČLÁNKY}}

× Osobnosti světového archivnictví – Charles Kecskeméti (1933-2021) _{^{PŘEDSTAVUJEME}}

× Milan Augustin Zaváté končiny karlovarské. Karlovy Vary: Státní oblastní archiv v Plzni, 2020, 275 s. _{^{(Recenze od Karla Řeháčka) LITERATURA}}

www.mvcr.cz/archivni-casopis