Správní právo

Časopis Správní právo – z obsahu

× Monika Horáková a Soňa Pospíšilová: Správní dozor jako nástroj veřejné správy k zajištění náležité péče o kulturní památky _{^{(Správní dozor jako jedna z kontrolních činností veřejné správy, představuje významný nástroj k prosazování veřejného zájmu na ochraně kulturních hodnot a kulturních památek jako nedílné součásti kulturního dědictví státu. Autorky se v předkládaném příspěvku zaměřují na vymezení právního postavení vlastníka kulturní památky a objasnění specifik správního dozoru v oblasti péče o kulturní památky, jak z hlediska institucionálního, tak po stránce materiální. Upozorňují též na některé problémy s praktickou realizací správního dozoru svěřeného vedle plnění dalších úkolů orgánům státní památkové péče.)}}

× Petra Gronwaldtová Wagnerová: Glosa k nálezu Ústavního soudu k dokazování pomocí tzv. Fragebogen _{^{(Nedávné rozhodnutí Ústavního soudu připomnělo, že stále existují právní případy, ve kterých podstatnou roli hraje otázka zachování československého státního občanství anebo osvědčení národní spolehlivosti po druhé světové válce. Následující příspěvek je připomenutím některých souvislostí s problematikou prokazování dávno minulých skutkových okolností souvisejících s touto otázkou.) DISKUSE}}

× Jiří Harmach: Vyloučení odkladného účinku rozkladu v praxi ÚOHS _{^{(V případě řízení před ÚOHS o návrhu na zákaz plnění smlouvy hrozí u smluv s krátkou lhůtou realizace jejich předmětu, že dojde k jejich konzumaci před právní mocí uloženého zákazu plnění. Přesto ÚOHS v podobných případech opakovaně odmítl návrh na vyloučení odkladného účinku rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí o uložení zákazu. Ve svém článku se zamýšlím nad tím, nakolik tento přístup ÚOHS odpovídá širší rozhodovací praxi a zda jsou pro takové vyloučení odkladného účinku splněny zákonné podmínky a případně jak. Jakkoli se téma týká značně marginálního druhu správních řízení, dotýká se práva na spravedlivý proces a efektivního fungování přezkumu obecně.) DISKUSE}}

× Lucie Vonásková: Limity krajní nouze jako okolnosti vylučující protiprávnost přestupku v argumentaci enviromentálních obránců _{^{(V článku je uvedeno, zda mohou environmentální obránci v českém přestupkovém právu účinně využít krajní nouzi jako okolnost vylučující protiprávnost. Těžištěm analýzy je brněnský případ protestu, v němž byl účastník nenásilné klimatické akce uznán vinným z přestupku podle zákona o silničním provozu poté, co se bez důvodu souvisejícího se silničním provozem zdržoval na vozovce a na přechodu pro chodce. Článek ukazuje, že samotná koncepčnípoužitelnost krajní nouze v těchto věcech není zcela vyloučena. Klimatická krize může být reálným a bezprostředním nebezpečím pro zájmy chráněné zákonem, a s pochybnostmi lze připustit i to, že protestní jednání může k odvracení takového nebezpečí alespoň směřovat. Přesto lze uzavřít, že soudy námitku krajní nouze odmítnou, neboť neshledají splnění subsidiarity a proporcionality. Na tomto základě článek dovozuje, že největší praktickou překážkou účinného využití krajní nouze není spor o existenci klimatické hrozby, nýbrž přísné posouzení toho, zda existovaly jiné účinné a zákonné prostředky protestu a zda újma způsobená blokací dopravy nepřevážila nad významem odvraceného nebezpečí. Svoboda projevu i mezinárodní rámec ochrany environmentálních obránců proto v těchto věcech nehrají roli samostatného důvodu beztrestnosti, ale spíše interpretačního korektivu při hodnocení subsidiarity, proporcionality, materiální stránky přestupku a přiměřenosti zásahu veřejné moci.) DISKUSE}}

× Micheal Černínová a Jana Pecková Hodečková a Veronika Prokschová: Správní řád v praxi: Kde jsou problémy a co s nimi? _{^{(Cílem tohoto článku bylo seznámit čtenáře s některými výsledky výzkumu, který veřejný ochránce práv provedl na jaře letošního roku. Výzkum se zaměřil na aplikaci správního řádu v každodenní praxi správních orgánů.) INFORMACE}}

www.mv.gov.cz/spravni-pravo