Správní právo

Časopis Správní právo – téma čísla jsou „Vysoké školy“:

× Jana Jurníková: Rozhodnutí vysokých škol a jejich soudní přezkum _{^{(Článek vychází z příspěvku předneseného na konferenci Soudní přezkum aktů vydávaných v oblasti akademické samosprávy. Zamýšlí se nad otázkami spojenými s rozhodováním vysokých škol o právech a povinnostech studentů ve věcech studia. Nejprve se zabývá postavením studentů jako členů akademické obce a poukazuje na schopnost vysoké školy rozhodovat v jistých situacích i o „nestudentech“. Dále se věnuje problematice vnitřních a tzv. jiných předpisů a rozhodnutím, která jsou na jejich základě vydávána, a typovým rozhodnutím uvedených v § 68 odst. 1 zákona o vysokých školách. Pozornost je věnována především otázkám přezkumu zkoušek a rozhodnutí o ukončení studia z pohledu judikatury. Mimo pozornost nezůstala ani reflexe aplikace daných ustanovení v praxi.)}}

× Pavel Mates: Odvolání děkana fakulty _{^{(Článek se zabývá problematikou právní úpravy odvolání děkana z jeho funkce, a to v širším kontextu postavení vysoké školy, jakožto subjektu veřejné správy. Jak patrno, může k tomuto aktu dojít spíše jen za extrémní situace a zákon, resp. judikatura chrání „samosprávu“ fakult, které však subjekty veřejné správy nejsou. Další částí článku je analýza právní úpravy jmenování či odmítnutí jmenování děkana rektorem vysoké školy, kterému je tato možnost dána.)}}

× Daniel Burda: Odpovědnost za újmu způsobenou výkonem veřejné správy před správními soudy – belgická zkušenost _{^{(O odpovědnosti za újmu způsobenou výkonem veřejné správy u nás rozhodují civilní soudy; otázkou je, zda by jak z pohledu soudního systému, tak zejména z pohledu účastníků řízení nebylo efektivnější, pokud by takovou pravomoc měly i správní soudy v řízeních podle soudního řádu správního. V tomto článku je představena belgická zkušenost s řešením naznačeného problému.)}}

× Vladimír Sládeček: Akademická samospráva a Ústavní soud _{^{(Autor se zabývá judikaturou Ústavního soudu, která se vztahuje k akademické samosprávě vysokých škol. Především se soustřeďuje na rozhodování po uskutečnění reformy správního soudnictví, tj. po přijetí zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Autor postupně seznamuje s jednotlivými případy, zejména se pak věnuje rozhodnutím, kde lze nalézt relevantní úvahy či alespoň poznámky k charakteru akademické samosprávy. V závěru konstatuje, že Ústavní soud většinou ústavní stížnost odmítá pro zjevnou neopodstatněnost. Z toho pak dovozuje, že správní soudy poskytují adekvátní ochranu práv v oblasti akademické samosprávy.)}}

× Josef Staša: O zákonnosti statutárních předpisů vysokých škol _{^{(Příspěvek se zabývá problematikou zákonnosti statutárních předpisů vysokých škol. Statutární předpisy stanoví v mezích právních předpisů organizaci a činnost vysoké školy a postavení členů akademické obce. Požadavky na jejich zákonnost se týkají pravomoci vydat statutární předpis, usnášeníschopnosti akademické senátu, jemuž přísluší statutární předpis schválit, procedury projednávání návrhu a konečně zejména obsahu statutárního předpisu. Předpokladem platnosti statutárního předpisu vysoké školy je jeho úřední registrace. Perspektivní řešení představuje upustit od registrace a zavést soudní kontrolu zákonnosti statutárních předpisů.)}}

× Veronika Smutná: Co s načatým studiem aneb konec studijních oborů v Čechách (Část druhá: realizace pokračování ve studiu) _{^{(Článek resp. též tato jeho druhá část, se zabývá povinností vysokých škol zajistit studentům studujícím v zanikajících studijních programech možnost pokračovat ve studiu. Zatímco první část s podtitulem „Část první: povinnost vysoké školy zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu“ se soustředí zejména na hmotněprávní aspekty (obsah a rozsah povinnosti), předmětem druhé části je zejména procesní realizace této povinnosti. Klíčovým východiskem je skutečnost, že zákon podrobněji neupravuje, jakým způsobem by vysoké školy měly svou povinnost naplnit, jako ani to, jaké právní následky by pokračování v jiném studijním programu mělo přinést studiu samotnému. Autorka v úvodní části zmiňuje jako jednu z možných strategií využití přijímacího řízení, s níž je implicitně spjat následek v podobě započetí nového studia. Zejména s ohledem na to ji však hodnotí kriticky. Za vhodnější proto považuje alternativní postup, který označuje jako „převod“. Jeho materiální podstatou je setrvání studenta v původním studiu, změna nastává „pouze“ ve studijním programu, k němuž se studium nově vztahuje. Podstatnou část článku potom tvoří podrobnější nastínění postupů a institutů správního práva procesního, které je třeba za účelem realizace převodu využít.) DISKUSE}}

× Tomáš Kučera a Martina Pospíšilová: Ministerstvo odsouhlasilo převod studentů při zániku akreditace studijího programu _{^{(Příspěvek popisuje varianty, jakými lze splnit povinnost vysoké školy zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu při zániku akreditace. Mapuje řešení aplikovaná na veřejných vysokých školách. Příspěvek dále upozorňuje na řešení zvolené na Univerzitě obrany, u kterého byla potvrzena legalita registrací novely vnitřního předpisu.) INFORMACE}}

× Damir Solak: Co přinese připravovaná novela zákona o vysokých školách? _{^{(Po několika letech příprav má novela zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nakročeno k úspěšnému zvládnutí legislativního procesu. Po náročném mezirezortním připomínkovém řízení, které trvalo většinu roku 2023, došlo k jejímu projednání Legislativní radou vlády a k datu zpracování tohoto článku se připravuje její projednání vládou. Novela ZVŠ upravuje celou řadu oblastí napříč zákonem samotným ale i v jiných zákonech. Jaké novinky v ní můžeme nalézt z hlediska zajišťování kvality, akreditací a postavení Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství?)}}

× Anotace judigatury a stanovisek ombudsmana _{^{(Martin Šaroch: Autonomie vysokých škol při definici požadavků studijního programu. | Neexistence povinnosti vysoké školy aktivně zjišťovat, zda má student zřízenou datovou schránku | Průběh a výsledky voleb do akademického senátu jako možné dotčení veřejných subjektivních práv jednotlivců. | Důvody zamítnutí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace. | Okamžik ukončení studia pro účely stanovení poplatku za delší studium. | Vysoká škola nemá povinnost financovat studium studentů se zdravotním postižením. | Rozsah a způsob soudního přezkumu výsledků přijímací zkoušky ke studiu na vysokou školu. Lenka Křičková: Může být stanovení termínu přijímací zkoušky na vysokou školu diskriminační? Jana Vomelová: Nečinnost ministerstva školství ve věci posouzení postavení studia na zahraničí vysoké škole pro zákonné účely. Eva Kočí Svobodová: Povinnost veřejné vysoké školy vydat nový diplom.) ANOTACE}}

www.mvcr.cz/spravni-pravo